pondělí 21. března 2016

Fallas ve Valencii

Tento týden se ve Valencii konají nevětší místní slavnosti Fallas. Je to velké, barevné a hlučné. Je tu spousta lidí. Přijíždí mraky turistů. A většina normálních obyvatel Valencie odjíždí někam daleko.

Falla [čti faja] neboli obří polystyrenová socha.
Vždycky mají nějaké téma, kterému ale cizinci nemají skoro šanci rozumět.


Kytky jako dary pro Pannu Marii, ke které chodí průvodem všichni Falleři - účastníci.
Panna Marie a její šaty vyskládané z karafiátů, které ji přinesli.
Celá ta slavnost začala v dávných dobách, kdy ve Valencii bylo hodně truhlářů. Ti na jaře vynesli přebytečný nábytek na ulice, vytvořili velké dřevěné haldy a zapálili je. Dneska to vypadá tak, že se na ulicích vyrojí velké, větší až obrovské sochy z polystyrenu a po třech dnech se zapálí a shoří. Hoří normálně na ulicích mezi domy a vypouští hustý černý dým. 

Turisti se jezdí koukat na ty sochy, jedí velmi nezdravé a někdy dost pochybné smažené buňuelos (jako donuty z těsta z dýně smažené na oleji), koukají na průvody nastrojených lidí (ty ženské šaty stojí minimálně 3000 euro), chodí v noci na venkovní diskotéky a ohňostroje.

Mascletá neboli denní ohňostroj. Petardy, pecky a bomby.



Místní lidé se dělí na dva druhy: účastníky a běžné občany. Účastníci jsou šťastní, veselí, opilí, oslavují a tancují do noci, do rána, do večera, bez přestávky. A hlavně jsou hluční, hodně a pořád. Nejhorší ze všeho jsou ty petardy. Jejich děti totiž zapalují a hází petardy kdykoliv a kdekoliv. Na ulici i na dětských hřištích. Říkám jim pyroděti. Pyroděti nosí na krku dřevěnou krabici plnou roztodivných petard, v ruce mají zápalnou šňůru, aby nemusely manipulovat se sirkama nebo zapalovačem, protože to by bylo nebezpečné, že. A rozhazují kolem sebe ty doutnající bomby jednu za druhou bez ohledu na cokoliv nebo kohokoliv. Takže běžná procházka se psy a dítětem se mění v běh minovým polem, kdy se snažíte vyváznout bez poškození bubínků a bez mokrých trenek. 

My běžní občané tedy trpíme. Za prvé ty petardy, za druhé miliony lidí (Valencie má asi milion obyvatel a na Fallas tu prý bývá až 3 miliony lidí) a za třetí prostě nic nefunguje tak jako normálně.  Tak jo, jsou tu i dobré věci. Třeba jak chodí průvody nastrojených žen a mužů s kapelama, saxofony, klarinety, trubky a bubny. Nebo rozsvěcení světel v osvětlených ulicích, kde všechno bliká do hudby. Nebo Mascletá, což je denní ohňostroj bez světel, jsou to jen petardy a rány a bomby, všechno děsně nahlas. Ale tohle všechno za přítomnosti davů lidí. Musíte se prodírat mezi lidma, všichni namačkaní, každý jde jiným směrem a všichni tam potřebujou za každou cenu. A samozřejmě ty petardy všude, kde je jen o trochu volněji, aby se dala otevřít pyrokrabička.

Světelný tunel, který se v určitý čas rozsvěcí a bliká do hudby.


Falla s osvětlením.

Dětská Falla je u každé velké Fally.


Pokud někdo budete uvažovat, že byste jeli do Valencie podívat se na Fallas, jeďte jen pokud je vám 18-25 let a neděsí vás mraky lidí. Opijete se už ráno a pak to bude asi zábava. Jet sem s dětma může jedině blázen, jestli teda nemáte doma pyroděti. Pro ostatní - je to obrovská sláva, ta atmosféra se nedá jinde zažít, je to i krása. Ale má to i svoje stinné stránky.


Žádné komentáře:

Okomentovat